Říjen 2011

PROČ NÁS LIDI NEMAJ RÁDI

24. října 2011 v 16:21 | GSchwarz
Když říkám v této souvislosti "lidi", myslím tím cizince, a to prostý lid. A opravdu nás tito lidé, nebo alespoň část z nich, nemají rádi? Ano, často si na to stěžujeme a myslíme si, že nám křivdí, nebo dokonce závidějí. Ale je tomu opravdu tak? Naposled jsem o tom uvažoval, když byl pan prezident na lyžích v Krkonoších a ukazovali mu nějakou novou stavbu. Myslím, že to byla lanovka, postavená prý z dotací EU. Pan prezident to vyslechl se svojí nenapodobitelnou, přehlíživou grimasou, načež pronesl, že to jsou stejně naše peníze, které jsme jim do Bruselu poslali. Zcela se zamlčela skutečnost, že my ve většině resortů necháme tyto peníze propadnout pro naši neschopnost. Páni z Bruselu totiž platí jen dokončené projekty a jen ty, na které byly dotace skutečně určeny. Prostě všichni jsou na nás zlí. Přitom děláme Bruselu samé naschvály. Máme totiž některé ne zcela obligátní vlastnosti.
Jenou z nich je, že zesměšňujeme cokoliv a kohokoliv, ale běda, když nám to někdo oplatí. Jako stát jsme neskutečně nesolidární a to nejen vůči našim občanům, ale zejména vůči cizím národům, národnostem, rasám i náboženstvím. Ono není jednoduché ukočírovat tu spoustu evropských národů s odlišnou kulturou a ekonomickou vyspělostí. A tak, jak je dnes v Řecku, může být zítra i u nás, protože určité vrstvy si žijí nad poměry a sociální nůžky se otevírají mnohem více, než by se na středoevropský stát hodilo.
Kromě obrovských krádeží na všech, zejména politických úrovních, krademe i zanedbatelné prkotiny, protože kradení je asi hluboce zakódováno v české národní povaze. Nemluvím o zločinnosti, pokrytectví, mafiánství a korupci, sahající do struktur, které by naopak nás měly před podobnými zločiny chránit. Z toho pramení strach občanů, myslím těch obyčejných, které si nejsou jisti ničím. Jedete-li autem podle předpisů a zrumpluje vás někdo z vyvolených, nemáte šanci, stejně tak, vybere-li vám exekuční úřad byt jen proto, že si spletl adresu. V podobných situacích se ocitáte v naprostém bezpráví, absolutně bez možnosti se někde práva dovolat.
I ve výkladu dějin našich národů jsme pokrytečtí a lámeme to, hlava nehlava, jen abychom dokázali, že jsme "někdo". Vzpomeňme jen anabasi ruských legionářů z první světové války. Byli to bezpochyby hrdinové. Avšak co zkusili nesprávnými a často zmatečními rozkazy svých politických i vojenských velitelů, motivovanými často jinými zájmy, než opravdovou vojenskou nutností.
Další naší široce rozšířenou vlastností je zbabělost. Když se podíváme na záběry příjezdu Hitlera nebo Heydricha do Prahy, žasneme nad hajlujícími zástupy obyvatel, lemující ulice. A nebyli to Němci, ti hajlovali a křičeli v úplně jiných lokalitách, do ulic byli dobří Češi. Prostě tleskáme komukoliv, jen abychom se zalíbili.
A čím ještě provokujeme? Evropa je dnes v krizi a bylo by k prospěchu všech evropských států a národů, aby všichni schopní jí pomohli doslat z obtíží, což se nakonec dříve či pozdějí bezesporu podaří. Co však dělají naše elitní ekonomické špičky, které podle vlastních slov jsou nejlepší z nejlepších. Stojí v zákoutí a mnou si škodolibě ruce, místo aby při svých skutečných kvalitách nabídli aktivní pomoc. Pak se divíme, že se jedná o nás bez nás, aniž bychom si uvědomili, že záchrana Evropy je i naší záchranou.
Když si uvědomíme jen zde zmíněné, můžeme se divit, že "nás nemaj rádi"?

Hus nebo Václav

2. října 2011 v 11:05 | horn2
Ačkoliv jsem se zařekl, že z důvodů psychické prevence se nebudu otravovat veřejným děním v naší vlasti, musím toto svoje předsevzetí bohužel revidovat. Jsme opravdu již tak schizoidní?? Jako člen evropského národa s nejvíce impregnovaným atheismem se vůbec divím, proč takové oslavy našeho nedůsledného Jana nebo kolaborujícího Václava? A když už, jak můžeme srovnávat tyto po všech stránkách odlišné postavy? Je to jako kdybychom srovnávali oheň a vodu. Jan, který se nechal upálit za vcelku dnes nepodstatný mravní život církve! Co by dělal dnes, když kněží zneužívají dětí a dávají k disposici svoje paláce k natáčení porno - filmů? A sv. Václav byl ve své podstatě slaboch, který si sice nevšímal morálního života kněží a s katolíky byl jedná ruka, na druhé straně však místo toho, aby alespoň diplomaticky využil svého vítězství, poklonkoval a kolaboroval králi Jindřichovi. Jeho germanofilství oceňuje každé protičeské, hlavně německé hnutí, v minulém století to byli nacisté, kteří chtěli zničit český národ pod hlavičkou orlice sv. Václava. Náš kníže, vychovaný idealistickou babičkou, nežil v reálném světě. A to, že saský nebo bavorský kontrahent se k němu chovali slušně, je pochopitelné. Však jim dobrovolně předal mocenskou i ekonomickou nadvládu a to se nikomu tak často nepřihodí. Jak by to asi dopadlo, kdyby ho Boleslav nezavraždil? Byl by vůbec ještě dnes český národ?
Abychom byli spravedliví, musíme si hlouběji všimnout i okolností kolem kostnického koncilu. Nesmíme zde přehlédnout částečnou zradu a nesplnění slibů české šlechty, na kterou Hus spoléhal. Byl z toho také patřičně zklamaný a psychicky se zhroutil. Není divu, že to nakonec koncilu vzdal. Navíc neměl ani nutné poradce,takže před koncilem mluvil dle dostupných pramenů značně nepřesvědčivě.
Život Jana Husa se nápadně podobá osudu Martina Luthera, který o sto roků po Husovi založil na podkladě špatného, až amorálního výkladu bible katolickou církví, německý evangelismus, který dnes tvoří celoněmecké základní církevní učení s výjimkou jižních německých zemí. Stejně jako Hus měl i Luther politické ochránce, kteří ho však stejně jako jeho spolupracovníci po celý život chránili před katolickou zlobou a nenávistí.
Je to sice smutné konstatování, ale zřejmě jsme schizoidním národem již odjakživa a to i ve věcech, které nám jsou obecně lhostejné, jako je víra v Boha.