Pravdy našich školáčků

25. července 2011 v 12:03 | GSchwarz
Jak známo, máme všechno nejlepší, nejsme pouze světem dostatečně chápáni, jak je to u geniů běžné. Máme tedy samozřejmě také nejlepší děti a jejich výchovu a vzdělání. Však také, kdo si to může dovolit, dát děcko do nějaké speciální školy s drahým školným, protože genius potřebuje také přiměřené podněty a výchovu a rodiče musejí třeba utratit vytunelované penízky.
Výchova spočívá na několika charakterních a charakterových rysech, Musíš se umět prosadit za každou cenu. Proto musíš mít vždy pravdu pravdoucí, i kdybys diskutoval s Einsteinem. Musíš ho přesvědčit, že máš ty pravdu, i kdybys sám o tom nebyl přesvědčen.
Rodina k tomu připívá tím, že dítě vozí po drahých zájezdech po celém světě, odkud si dědic vozí vědomosti typu: byl jsem v místě, kde byl při souboji zabit Puškin. Jo, kdo byl Puškin, to není důležité. Hlavní je to, že jsem byl v místě, kde podlehl zranění nějaký Puškin. Proč a zač? To bych se musel podívat na internet, takhle to přece nemohu vědět, při tom všem, co se musím naučit. A když bych to nevěděl, nic se nestane, moji rodičové platí tučné školné, z čeho také živí množství snad kvalitních profesorů. Kdyby mě vyhodili, přišli by o část platu, tak proč by to dělali?? Snazší je tvářit se, jakoby nový Mendělejev byl právě indisponován a dát mu jedničku. Stejně by si ji nakonec vytrucoval!
Ty děti za to nemohou. Jsou obrazem společnosti, ve které žijí a pohybují se, kde se každý z nich musí realizovat. Zajímavé je, že velká většina těchto, často skutečně chytrých dětí, lže. A odkud to mají?? - No samozřejmě z prostředí, ve kterém žijí, tj.. rovným dílem rodina a škola. Musí chodit na tenis a golf, aby byly in, místo aby chodily, jak tomu bylo před šedesáti lety do skautu, kde se jim vpravovalo, že lež je součástí špatných lidských vlastností, že "má krátké nohy" a že jen slaboch lže.
Minulý týden jsem prožil jedno odpoledne s takovým typickým dnešním školákem, diskutujícím se svým dědečkem. Zevnějšek OK, gentleman na první pohled, co do oblečení i chování. Ale pozor, již záhy mi byla nápadná přílišná sebedůvěra, přecházející v nepřehlédnutelnou přidrzlost. Nebudu zde uvádět všechny detaily, které vyplnily celé odpoledne, zmíním jen jeden typický příklad. Nejsmutnější na tom bylo, že to dítě mělo zdravé jádro a že veškeré rysy zkaženosti byly do něho importovány, opět hlavně výchovou v rodině a škole, kde se přece musel bez ohledu na vnitřní kvality prosadit za každou cenu - taková byla vůle otce.
Hned v prvních minutách setkání "sprdnul" školáček svého dědu, proč nemá zapojený počítač, když on chce surfovat po internetu. Dále se mu nelíbilo, že polohluchý a poloslepý děda má zapnuty obslužné zvukové signály, aby se vyvaroval alespoň těch hlavních chyb. Pak už to šlo ráz na ráz. "Dědo, proč jsou malí lidé oproti velkým tak agresivní?", zněla jedna z jeho zajímavých otázek. "Jak jsi na to přišel, chlapče" se otázal děda ne, že by s tvrzením školáka nesouhlasil, spíše z metodických důvodů, jak na to náš myslitel přišel. "No, přece ten, no jak se jmenuje, , letos jsem byl v jeho rodném domě!" "Myslíš snad Napoleona?" utrousil nesměle děda, protože věděl,že rodinka strávila jednu ze svých letošních dovolených na Korsice. "No jak se jmenovalo to město nebo ostrov, to já nevím, ale viděl jsem postel, ke se narodil!" "To je opravdu hezké, že jsi tam byl, vnuku, ale řekni mi, kdo to ten Napoleon vůbec byl?" "No, no přece nějaký vedoucí!" Děda na to již poněkud unaveně: "Říkáš vedoucí, to může být, ale čeho vedoucí, nějakého supermarketu?" V tomto duchu pokračovala diskuze až do úplného vyčerpání, samozřejmě dědy starého.
Nejpádnějším argumentem mladého diskutéra bylo jeho neustálého přesvědčování, že pravdu má on, protože byl přece ne přímo u porodu Bonaparta, ale alespoň v místnosti, kde porod probíhal. A Hitler byl také malý - to bylo jediné, co věděl o Hitlerovi. Fakt, že Vůdce byl na svou dobu středního vzrůstu však nepřijal - pravdu měl on, přestože děda byl pamětník.
Tak pozor vy starší a staří, přehodnoťte metody svého myšlení a uvažování. Vy jste již sice bez ambicí, avšak dbejte, aby z vašeho vnuka něco bylo! A k tomu je třeba úplně jiných výchovných metod, než tomu bylo za vašeho mládí. Vše je relativnější, pravda, svoboda, spravedlnost! Jsou to pojmy, jejichž význam je zcela jiný, než ty, které vám byly před mnoha desetiletími vtloukány do hlav. A morálka, co to vůbec je? To je jen pokrytectví, za které se halila měšťácká společnost. Pravda a významy se neodhalují konkrétní diskuzí, ale hlasitým diktátem, překřikováním a dehonestaci protivníka. Dědové, jděte proto do parku a dejte si tam šlofík, každopádně nekažte vašimi "pravdami" novou mládež, která to chce dotáhnout jinam, než se domníváte a jejíž jediná hodnota jsou peníze a majetek.
Tak pozor, máte velkou zodpovědnost ….!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 25. července 2011 v 12:21 | Reagovat

Skvělé!!! :-)

2 cher-carmen cher-carmen | Web | 25. července 2011 v 12:55 | Reagovat

zajímavý články máš ;) vážně uplně jsem se do toho zažrala :D možná by tě zaujal muj blog? jsem začátečník komentář by mě potěšil :)  www.cher-carmen.blog.cz

3 kristybendy kristybendy | Web | 25. července 2011 v 13:20 | Reagovat

Zajímavý článek. Sice patřím do těch přechytralých školáků, nebo já vlastně nevím kam bych se zařadila. Ale tento článek se mi líbí :)

4 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 0:25 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama