Leden 2011

NENÍ KABULKA JAKO BAMBULKA

22. ledna 2011 v 16:40 | GSchwarz
Ta naše Kabulka je jistě Bambulka. Pochybuje o tom, že lze z několika fotografií vyčíst mnoho o povaze, charakteru a jiných vlastnostech určité osoby. Ne ovšem každé. Uvedu základní předpoklady. Důležité je, aby analyzovaný jedinec nebyl pitomec a měl v tváři, výrazu, úsměvu a jiných rysech něco z osobnosti a nebyl tele, co jen hubou mele. Samozřejmě je fotografie jen jednou z mnoha předmětů studia. Důležitý je např. pozdrav, podání ruky, pohled do očí, sledování zálib a vážnosti zájmů media.
Někdo čte šestiset stránkovou knihu a to ještě snad na dovolené nebo o svátcích. Již v tom se jeví trpělivost a systematika, která je v přírodě vlastní jenom svrabu nebo dřevokazu. Jako obyčejný člověk, středoevropan, jsem přečetl jen jednu pětiset stránkovou knihu a tou byla učebnice. Snad jsem měl handicap v tom, že se mnohé z té knihy musel člověk naučit zpaměti, nebo byl-li líný a vynalézavý jako já, objevil nějakou mnemotechnickou pomůcku. Kdo tuto horu nezdolal, ztratil svoji vytouženou budoucnost. Proto se této překážce obecně říká "pons asinorum" - most oslů.
Miluji biografie přesto, že jsou dosti tlusté. Churchillova měla dokonce čtyři, ne-li pět dílů. Doslova jednu epochu jsem četl, myslím, že to je pět dílů Palackého "Dějin národa českého" ve slepé naději, že se tam dozvím něco zásadního z dějin našeho národa a nejen samé báje, pověsti a podobné nesmysly, které se učí na školách. Palackého jsem četl nejen dlouho, ale hlavně nesystematicky. To, čeho jsem se tam dočetl, bylo věcné a logické, ale naší republikové vrchnosti se to zřejmě nelíbí, protože se o tom přes svoji aktuálnost většinou mlčí.
Ale zpátky k Bambulce. Ta nejen čte, ale píše i o cizojazyčných knihách recenze, které lze vpravdě označit za profesionální. Takže četba, její rozbor, vztah k přírodě, koňům a jiným věcem, které Bambulka otevřeně svěřuje, pomáhá analytikovi v jeho práci. Jen jedno nemohu pochopit, když je najednou nevirtuální Bambulka, tedy asi Dadulka nevrlá a podotýká, že by jí zmíněná analýza mohla být nepříjemná. Do jisté míry to lze považovat za faleš, avšak ta je Bambulce zcela cizí. Bylo-li by tomu tak, neuveřejňovala by přece ta fakta. Mnoha lidem by ale vzala požitek z laškování. Kromě toho by to bylo i kruté.
Co se týká řeči těla, tu Bambulka obchází, zřejmě tam měl analytik pravdu. V ostatním chce Bambulka dokázat, že není naivní tím, že naivitu zaměňuje za "víru v dobro a spravedlnost" - tady si z nás Bambulka dělá šprťouchlata, nebo snad úplné blbce? Její finále mne dojalo k slzám, když onen chytrý a schopný tvor slibuje, že ředitelovi předpoklady do ní vkládané, nikdy nezklame. O ředitelově moudrosti a vševědoucnosti vypovídá fakt, že onen nový mocipán Bambulku považuje za "potenciál" a ne za idiota, když si jistě - o čem však nejsem přesvědčen - přečetl Bambulčin životopis a celou její studijní a pracovní anamnézu. Bambulko, odpusť mi, ale už vím, proč Mitasky byly ty nejhorší pneumatiky, na kterých jsem v životě jezdil. Jsi skutečně perspektivní, avšak pochybuji, že přes svůj ojedinělý drive něco podstatného u nové firmy změníš. Moc bych Ti to přál !!!!
Nakonec kontrolní otázka: čím je ten hloupý diskutér, co Bambulku neustále bombarduje drzými otázkami? Vsadím se, že to Bambulka dávno ví. Ne-li, ať si ještě jednou pečlivě přečte tuto reakci!
Ačkoliv je Bambulka neobyčejně chytrá, posílám jí pro lepší poznávání svoji soukromou fotografii (zachycuje mě při charakterické práci) v pevné víře, že ji nezneužije.

PILNĚ A DENNĚ PRACUJI

KABULČIN BUM – BÁC

12. ledna 2011 v 14:15 | GSchwarz
Znám jednu dívku, ta má dukáty, má dukáty !!! Opravdu??? Ano, opravdu ji znám, ačkoliv jsem ji viděl jen virtuálně. Svým způsobem je to lepší, než realita. Člověk jí může déle a lépe sledovat, dívat se jí do očí a tím ji poznávat, bez podezření nečistých myšlenek.
Z tváře se vyčte mnohé - prodělané starosti a útrapy, emoce, nálada atd.. Oči jsou však "do duše okno". Tam se pozná i lstivost, maska, charakter a individuální charakteristiky podle typu pozorovaného a zkušeností pozorovatele. Kabulka je doslova anděl Páně. Kromě vysokého intelektu oplývá neobvykle dobrosrdečnou povahou a velkorysostí - ovšem prrrrrrrr! Zneužití se trestá trvalým zatracením. Je tam i skrývaná něha a pečlivě maskovaná vášeň, ale zámek, který to zajišťuje se někdy setsakramentsky uvolňuje - ovšem, milí bratři a sestry, je to jen pro opravdové přátele a ještě k tomu zvané - a těch není mnoho. Současně lze pozorovat spojitost s  monogamii a to poměrně důslednou. Také znak pro schopnost trvalé a hluboké lásky. Konečně ani mně, ani vám do toho nic není.
Z doteku a tzv. pohybové řeči je patrná velká oddanost, vděčnost, něha a schopnost obětování se především své mamce. Je to elegantní žena, která ze sebe nic nedělá, myslí si, že má menší hodnotu, než jakou ve skutečnosti má. Na její tváři a zejména na rukách jsou známky nelehkého a obětavého života, nicméně mamka ví, co má v Kabulce a to ji smiřuje s osudem. Zkrátka dokonalá a skutečná shoda - jaké to štěstí pro obě.
Však co se těch money - money týká, pardon "dukátků", pravých českých, o kterých jsme mluvili, dříve než jsme se zakecali?? Těch zas Kabulka tolik nemá, ale protože ví, že žije jenom jednou, je velkorysá a pohostinná, žravá a současně gurmán, dovede je také patřičně rozkutálet - ale ví, za co. O rodinném vkusu mluví i růžové perly na mamčině šíji, jejichž skutečnou krásu ocení málokdo z nás obyčejných. Celebritám by scházel certifikát!
Ale proč vlastně to všechno píšu? Protože Kabulka má jednu sice krásnou vlastnost, která se dnes však nevyplácí ---- a tou je velká důvěřivost. Předpokládá, že ti jiní mají stejné vlastnosti jako ona!  Nepředpokládá, že "nejsme jako oni!!!", ale také nezná pravdu, že "oni nejsou jako já"!! Až na vzácné výjimky!
Nastoupila do práce "A" s velkou vervou, nadšením a odhodláním, být užitečná. Zájem kolegů/yň včetně šéfů považovala za upřímnou. Šlo však, jak obvykle to bývá, jen o zlobu, nenávist a závist. Závist čeho??? Vzhledu, chování, odhodlání, schopnosti, píle a cílevědomosti! Navíc na Kabulce bylo od počátku zřejmé, že je sice loyální, avšak zůstává stále svou. Česky řečeno, nevtírá se do otvoru černého, tmavého! A jistě pro ty všechny fenomény se změnila předstíraná sympatie v opravdovou nenávist a zlobu. Důvěřivá Kabulka byla zaskočená, stejně jako její virtuální kolegyně, Karkulka! Konečně v obou případech šlo o vlky, které je zaskočili. Nicméně Kabulka je u Prozřetelnosti oblíbená a tak se stalo, že tento bumbác měl zatím jen "příznivé" důsledky.
Dostala nové místečko "B", kam se vrhla se stejnou odhodlaností a vervou - je prostě nepoučitelná! Kéž bych se mýlil! Moc rád bych jí řekl, kdyby nebyla jen virtuální: "Kabulko, myslím to s Tebou dobře! Jsi nejen zevně, ale zejména uvnitř krásný tvor, avšak máš jednu zhoubnou vlastnost, která Ti sice sluší, nicméně nepatří do tohoto světa. Tou je naivita. Svět není takový, jaký předpokládáš. Ze všeho nejvíce bych se bál těch, co se na Tebe bezdůvodně usmívají a ujišťují Tě o svých sympatiích, i když je zjevné, že jim přirozeně budeš konkurovat a budou mít hodně práce, aby se proti Tobě prosadili! Pak u nich převáží záludnost, se kterou můžeš jen těžce bojovat, protože je Ti cizí. Věz, že by jsi se s podobným fenoménem setkala, byť v menší a kultivovanější míře, i ve skutečném životě, i u takových zaměstnavatelů, jakými jsou např. konírny anglické královny!. Drž se hesla: důvěřuj, leč prověřuj! Není to konečně pro zkušenější nic nového. Již Verdi nechá ve své opeře zpívat: "toreadore, hochu smělý, dej si pozor, pozor si dej…..!"
Proboha, teď si nejsem najednou jistý, zda se moje virtuální bytost jmenuje skutečně Kabulka, není-li to třeba Bambulka?? A propos, našel-li by se někdo v této virtuální bytosti, jde o shodu čistě náhodnou.