Babiččin životní let

9. července 2010 v 13:02 | GSchwarz
Naše babička je moc hodná, milá a k sobě velmi skromná. Má přirozenou autoritu, danou zřejmě tím, že je podle rodinné kroniky potomkem levobočka francouzského maršála z Napoleonských válek. Od dětství, kdy četla verneovky, měla jednu velikou touhu - proletět se vzdušným balónem. V té době bylo uskutečnění velkého snu prakticky nedosažitelné, babička se plně věnovala své početné rodině a i kdyby k tomu měla možnosti, nikdy by si to nedopřála. Vyžívala se luštěním křížovek a absolvováním různých soutěží a protože byla nebývale chytrá, měla zde velký úspěch. Již v poměrně vysokém stáří se na babičku přece jenom štěstí usmálo a v nějaké soutěži překvapivě vyhrála. Okamžitě věděla, jak s penězi vynaloží - popřeje si let balónem, což jí 21. století technicky již umožňovalo. Nikdy by ale neletěla, kdyby jí nedoprovázely její dvě dospělé děti a vnuk, gymnazista. Babička se těšila jako malé dítě a půjčila si i fotografický aparát, aby přispěla k dokumentaci svého životního zážitku.
Očekávaný den byl červencový čtvrtek a jako byl jí Pánbůh přál, přes špatné počasí posledních dnů se objevilo sluníčko a oblohu vyklidily i ty nejmenší mráčky. Vítr mírně vál, prostě den jako stvořený! Babička vstala nezvykle čile a budila mladší osazenstvo křikem "vstávat, rychle vstávat, letíme, letíme!" "Babi, ty lítáš celý den, ale proč honíš nás tak brzo?" nevrle reagovaly "děti" a protahovaly se na postelích. "No, přeci je čtvrtek a letíme všichni, ale balónem, copak jste zapomněli?" Více se babička nestarala a připravovala rodině vydatnou snídani, aby jim při letu nebylo zle.
Na odletové louce byla babička s rodinou přesně v šest hodin, jak bylo předepsáno. Příjemně jí překvapil přátelský až aristokratický přístup celé odletové posádky. Přestože měli hodně práce s napouštěním balonu, se zájmem vyslechli pohnuté celoživotní snažení babičky o splnění svého životního snu, v jehož realizaci již nevěřila. Nakonec doporučili babičce, že další metou jejich přání by měl být let na měsíc. Babička však protestovala, že když už, koupí si na Měsíci celou parcelu. Musela se však spokojit s pomyslnou parcelou, metr nad místem přistání balónu, nedaleko Sýrovic. Let absolvovala s velkým nadšením a aktivní dokumentací - filmováním celého letu. Po klidném přistání byla pokřtěna na Bedřišku ze Sýrovic, což je její nové, "balonářské" jméno. Pokřtěna byla šampaňským a starodávným zvykem, posypáním hlavy hlínou a zapálením vlasů na temeni.
Nejen letem, ale i přístupem "balonářů" včetně pilota - gentlemana par excelence, byla babička tak nadšená, že celý zbývající den proseděla na slunném balkónu a dívala se na pomyslnou dráhu letu očima dítěte, které po prvé vidí ozdobený vánoční strom. A pak, že staří lidé již nemají žádnou radost …!!!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama