Listopad 2009

Rozpaky nad komentáři.

30. listopadu 2009 v 11:37 | GSchwarz
Onehdy se jeden malý Čížek v jakémsi místním plátku rozčiloval nad Lewisem Hamiltonem, že je to černý (???) hoch, který vlastně nic nedokázal (byl mistrem světa vozů formule F 1 !!!) . Už jsem to ani nepovažoval za vtipné, jde však o fenomén ryze český. Je nutné se zeptat, čeho jsme dosáhli my ve F 1 ?? Poslali jsme tam za velké peníze pochybného protekčního oblíbence, drogistu, kterého vyhodili hned po druhém závodě, kdy zničil vůz za mnoho milionů euro. Lewis je bezesporu nejlepší jezdec současnosti bez hvězdných manýrů, které provázely Schumachera celou jeho kariérou. Svoje schopnosti Lewis prokázal velice dobrým, pátým umístěním v celkové klasifikaci jezdců, ačkoliv mu to zejména v začátcích sezóny vůbec nejezdilo. Navíc má nevýhodu černé pleti, která se ve skrytě rasistické Evropě neodpouští. Jsem rád, že se v týmu sešli dva opravdoví mistři a už skutečnost, že jsou oba Angličané předpokiládá, že si budou rozumět a povedou si fair play.





ČESKO – POHŘEBIŠTĚ NÁRODNOSTÍ

22. listopadu 2009 v 17:08 | GSchwarz
Fakt, že jsem Moravák jsem bral vždy jako samozřejmost. Ten je Čech. ten zase Slovák, onen je Tyrolák, Slezan nebo Volyňský Čech. Soubory národností, mající přes svou odlišnou kulturu a sociální odlišnosti společné základní charakteristiky, jsou po mnoho století podkladem všech Evropských států. Národnostní uspořádání České republiky, původně království, trvá rovněž po staletí a nerozbila je ani Rakousko-Uherská monarchie. Potlačováním národnostních celků se naopak monarchie rozpadla. Jako odkaz Rakouska vznikl v roce 1918 nepřirozený národnostní slepenec, Československá republika. Byly to zejména národnostní odlišnosti, rozdíly ve vyspělosti ekonomiky a potlačování národností, které vedly k rozpadu První republiky. V Německu a Itálii vznikly z různých národností státní útvary v dnešní podobě teprve v 19. století. Německé národnosti, tvořící hlavně království a vévodství, sjednotil kancléř Bismark, Itálií Garibaldiho revoluce.
Z historie vyplývá, že jen historicky podložené národnosti se společnými politicko - sociálními a kulturními zájmy i podobným stupněm rozvoje mohou vytvořit pevný státní celek. Naopak potírání a utlačování národnostních zájmů vede k politickému rozpadu státního zřízení. U nás jsme se na potlačování národností specializovali od vzniku Republiky. Masaryk sice na jedné straně hlásal nutnost svébytnosti národností, na druhé straně se dopustil hrubé a zejména pro Slováky nepřijatelné násilnosti hlásáním čechoslovakismu jakožto jednoho národa. Bylo v podstatě velkým štěstím hradního křídla, že Štefánik hned na počátku existence republiky zemřel. Byl to on, světově uznávaný vědec a francouzský generál, který prosadil rozvoj národního uvědomění Slovenska, zaniklé násilnou persekucí Uhrů. Národnostní svobody Slováků byly obsažené v tzv. Bostonské deklaraci, která měla Slovákům zajistit kromě jiného národní parlament, tak jak to je v ostatních evropských státech. Tato deklarace se však po dobu trvání ČSR nikde neprosadila a neobjevila se ani v učebnicích dějepisu. Naopak, zejména pražská buržoazie si na Slovensku počínala jako v podrobené kolonií a Slováci byly fakticky považovány za občany druhé kategorie, které republika zachránila před úplným vymícením Maďary. Češi sice vyslali na Slovensko svoji inteligenci, protože Slováci žádnou neměli. Byli to však často lidé s trestnou minulostí, nebo v českých zemích neuplatnitelní, kteří putovali podle míry provinění buď na Podkarpatskou Rus (jak se tehdy Ukrajina nazývala), nebo na Slovensko. Ekonomika našich východních národností, zejména Zakarpatské Ukrajiny, byla ponechána na úrovni minulých staletí.
Praha, která od vzniku ČSR vždy určovala politiku a osudy republiky, snášela a dosud snáší oklešťování republiky hůře a s menší noblesou, než Britové ztrátu svých držav. Nyní Prahu straší děsivý sen kulturně- politického a ideového přimknutí Moravy k metropoli východní a střední Evropy Vídni, což má hluboké historické kořeny a existovalo to již v době, kdy Karel IV. byl markrabětem moravským. Zajímavé je, že tato skutečnost nevadila nacistům, ale začala být problémem od převzetí moci komunisty a nyní je přebírána v mnohem intensivnější míře naší novou demokracií. Přesto, že každému soudnému člověku je jasné, že by snaha o osamostatnění Moravy byla smrtelná pro obě národnosti, dochází k neustálému oklešťování Moravy a etnickému boji proti moravské národnosti, mnohem většímu, než proti jiným národnostem v ČR. Velkou nevýhodou české národnosti je fakt, že po staletí hledá svoji identitu, jak je vidět např. na falsifikátech Rukopisů, hledání hrobu sv. Anežky Přemyslovny, nebo na politicky i nábožensky kontroversnímu patronovi České země - sv. Václavovi. Důkazem etnického útlaku je i nesmysluplné rozdělení republiky na nepřirozené kraje, zatím co se upustilo od historických, po staletí daných zemských hranic, jak to je v ostatních evropských zemích. Současný stav parcelace je zejména v podmínkách federativní Evropské unie těžko představitelný. Proto i ten nesmyslný boj o politické pravomoci, bez kterých by se mimopražskému obyvatelstvu dařilo mnohem lépe. Zejména Olomouci, historicky politické a náboženské metropoli, by se současné vedení státní koncepce mělo omluvit, že po půl století byla jen okresním městem.



















GENTLEMAN JAN FISCHER

9. listopadu 2009 v 15:02 | GSchwarz
Pan Fischer je charakter, před kterým je nutno smeknout. Svou funkci vykonává se suverenitou a přehledem sobě vlastním. Jakýkoliv problém řeší bez postraních úmyslů, jen ku prospěchu věci a nás, řadových občanů republiky. Nenechá si vnucovat cizí lobbistické názory, ani nepracuje v zájmu své budoucí kariéry. Není úplatný a neprodá se ani za výnosnou trafiku v Bruselu. Na druhé straně naši přední politici opět ukázali svoji pravou tvář. Potvrdili hrůznou domněnku, že jsou schopni vyvolat novou vládní krizi jen aby se zbavili slušného člověka. Tento fakt sám o sobě mě utvrdil v názoru, že jít k volbám je nemravné, protože máme možnost volit jen darebáky.
Je zajímavé, jak naše největší politické strany při volbě eurokomisaře se shodly právě na panu Fischerovi, úspěšném premiérovi, který je navíc vždy k prezidentovi i vládě loyální, i když tvrdě postupuje podle své koncepce. Uvědomujeme si vůbec, kolika trapasů nás již pan Fischer ušetřil? Po odřeknutí Fischerovy kandidatury se strany opět rvou a nemohou se dohodnout na eurokomisaři, ačkoliv tím trpí i tak již notně pošramocená pověst naší republiky.
Proto Vás, vážení spoluobčané, po konečně nekonečném podpisu Lisabonské smlouvy, vítám do lůna Evropské unie a ujišťuji Vás, že nic nebudu namítat proti tomu, aby důležité věci, na kterých se nebudeme schopni dohodnout, za nás vyřizoval nějaký rozumný člověk z EU, který by respektoval naše národní zájmy a přitom jednal v rámci Unie. Při řešení problému, jakým byl např. radar v Brdech, bude přihlížet k zájmům celé unie a ne lobbistů našich pollitických stran. Přesto je dobré vědět, že máme ještě lidi morálně-odborných vlastností pana Fischera. Jen je nechat jednat a vládnout. Jak klidně bychom pak všichni usínali !!!

Bobošíková - "PROTI VŠEM"

5. listopadu 2009 v 14:02 | GSchwarz
Vážená paní Bobošíková!
Je mi velmi líto, že mi v posledních měsících neodpovídáte na maiy, i když se táži slušně a pouze na Váš politický program, neboť jméno Vaší strany "Suverenita" zní hrdě a předpokládám, že i program by takovým mohl být. Dosud jste měla v programu Suverenity boj proti Lisabonu a proti zrušení Benešových dekretů (zde jsem sice nikdy nechápal smysl tématu). To obojí je vyřešené a proto se ptám, co nyní nabízíte svým voličům. Na Vašich stránkách není krom sebechvály nic konkrétního a kontakt na Vás je prakticky nulový. Neodpovíte-li jasně a srozumitelně, budu předpokládat, že Vašim programem je jen boj o poslanecké křeslo. Pro Vás, zvyklou na honosnější prebendy, to sice nebude moc, ale lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Táži se Vás i jménem přátel, původně Vašich sympatizantů. Tento dopis uveřejňuji na svém blogu: "GSchwarz.blog.cz". Doufám, že nás přesvědčíte, že je ve Vás alespoň špetka slušnosti, kterých jste se mohla přiučit v Bruselu, nakonec i od Vašich odpůrců, Němců, kterým jste prý neodpovídala ani na pozdrav a každému, kdo s nimi diskutoval, jste to měla za zlé. S pozdravem Schwarz.
Tentokrát mi pí Bobošíková odpověděla obratem. Cituji v originále:

V8žený pane Schwarzi,
Program najdete na www.suverenita.cz v sekci kdo jsme.S pozdravem
Jana Bobošíková

Uvedenou webovou stránku doporučuji k přečtení. Program svým rozsahem i obsahem odpovídá vládnímu programu. Rozdíl je v tom, že autorka se i nadále hodlá zabývat politikou "proti všem a proti všemu". Jistě ovlivní zajímavá témata, jako je zachování hranic z r. 1938, státní nezávislost, ochranu našich majetků a dlouhodobý boj proti Lisabonu. Lze ji srovnat s Janem Žižkou, protože na rozdíl od sv. Václava bojuje urputně hlavně s Němci. I když vezmeme v úvahu její rozsáhlé znalosti, musí mít přinejmenším tolik poradců jako vláda ČR. Je povzbudivé mít takové politiky a nezbytné zařadit je na místa, která jim přináležejí.