Říjen 2009

Co nám dal a vzal vznik ČSR v r.1918

23. října 2009 v 15:47 | GSchwarz
Narodil jsem se v První republice, kdy existovalo ještě politicko - ekonomické uspořádání monarchie, fungující až do roku 1939, do vzniku Protektorátu. Mým rodištěm je Jihlava, tehdy moravské město a byl jsem vychován jako Moravák, podobně jako Sas nebo Bavor. Vznikem státních hranic jsem ztratil volnost pohybu a to i k nebližší evropské metropoli Vídni, kde žila moje rodina z matčiny strany. Zažil jsem obrovskou nezaměstnanost, vzniklou uzavřením četných továren, které ztratily odbytiště. Zažil jsem éru "tatíčka", který hlásal na jedné straně podporu národnostních zemí, na druhé však ideu čechoslovakismu, která tvrdě narazila v rozvíjejícím se Slovensku.
Přes stálé hašteření se tento nepřirozený slepenec za 20 let rozpadl a vznikl Protektorát Čechy a Morava, což by bylo při zachování východoevropské federace nemyslitelné. Po šestileté porobě došlo ke slepení zbytků slepence a záhy k následnému národnostnímu, politickému, kulturnímu i fysickému komunistickému vyhlazování občanů i všech tradic a hodnot Čech a Moravy.
Vyšli jsme z toho značně morálně i eticky pokroucení, čehož důkazem je, že jsme se s touto hrůznou ideologií dosud nevyrovnali a stále ji pěstujeme nejen v parlamentě, ale i v národním cítění. Došlo k nezbytnému rozpadu slepence a vzniku České alias Pražské republiky, která z důvodu sebezáchovy neuznává jakoukoliv jinou národnost než českou. Ekonomika i politika země byla ovládnuta východoevropskou mafií. Současně došlo k rozpadu téměř všech hodnot a jistot občanů v soudnictví, bezpečnosti, právu, školství a jiných, jakož i k hrubému překrucování dějinných faktů nejen v politických, ale i v kulturních, společenských a vědeckých oblastech. Důvodem toho byla i snaha o popření zásluh německých obyvatel, kteří tyto národní hodnoty s námi po staletí spoluvytvářeli. Přitom president republiky žije a pracuje v pražském Hradu, jehož exteriér a interiér vytvořili Habsburkové. Exklusivní státnické fotografie se vytvářejí přímo pod obrazem Marie Terezie. Aby se dosáhlo úplného zničení tradic, zanikly historické země a stát se rozdrobil v řadu krajů, čímž jsme se stali ojedinělou zrůdou mezi evropskými státy. Praha žije svými megalomanskými představami, Olympiádou, městským závodištěm vozů formule F1 a stěhováním hor do centra, zatím co pro nejnutnější potřeby občanů zejména moravských měst "nejsou peníze".
Nejsmutnější je však mravní a etický důsledek dlouholetých totalit. Moravští odchovanci i poslanci, jakmile přijdou do Prahy, zapomenou na svoje kořeny. Dají přednost krátkodobému pražskému mamonu, placenému z jiných regiónů. Přitom nikdy neproniknou mezi tu pravou "pražskou elitu", nazývající se celebritami. Pro všechno to je mi na sklonku života smutno, nevýslovně smutno. Až příště pojedu do Vídně, pokloním se před hrobkou císaře a jeho rodiny!


SV.VÁCLAVE, ORODUJ ZA NÁS!

6. října 2009 v 13:18 | GSchwarz
Víme my vůbec co chceme? Neshodneme se v ničem. Sotva nastoupí po týdnech krize, zaviněné neschopnými politiky, úřednická vláda, se kterou je většina národa spokojená, protože i nepopulární věci řeší věcně, už ji chceme odstranit. Já bych rád už konečně žil v ústavním pořádku, jako Němci, Francouzi, Rakušané a jiní. Stále vyhrožujeme bolševismem, který jsme si zavedli ústavně sami, protože jsme poseroutkové, jak konečně ukazuje celá naše historie. A téměř všichni naši odbojáři doplatili na to, že se obětovali pro vlast a národ. Musíme se konečně smířit s faktem, že jsme v německém klíně a že nám nezbývá, než se všemi sousedy spolupracovat. Odpovídá to konečně svatováclavské tradici. Proč stále ty nadávky o "náckách" a strašení Benešovými dekrety? Každý demokrat musí počítat s tím, že 52 miliónů úspěšných lidí se nebude řídit vůlí necelých 10 mil. hašteřivců.
I náš rozporuplný patron Václav (myslím toho svatého), ke kterému se tak upínáme, se poddal východofranské říši (bavorskému a saskému vévodovi), aby nás ochdránil od plenění. Jaká to obdoba našich událostí z let 1938 a 1948! Je nespornou zásluhou patrona České země, že jeho rozporuplnost nás provází více než tisíc let. Upínáme se jak k jeho politicky germanofilním sklonům, které ocenil již Reinhard Heydrich, tak i k jeho katolicismu, který však diametrálně odporuje našim husitským tradicím. A ještě jedna charakteristika, projevující se u nás za každého režimu. Dříve platilo: "kdo nejde s námi, jde proti nám!". Dnes jste označeni za "bolševika", netleskáte-li vládní politice. Můžeme být na sebe opravdu hrdí ??