Září 2009

Kdo všechno nám chce vládnout

15. září 2009 v 15:58 | GSchwarz
V tisku a televizi jsem slyšel o různých aktivitách paní exeuroposlankyně Bobošíkové, nyní lídra strany Solidarita, kandidující do poslanecké sněmovny. Protože jde o organizaci zcela nového, v Evropě neobvyklého typu, zajímám se pochopitelně o konkrétní program této strany. Sledoval jsem vystupování našich europoslanců a nápadná byla aktivita paní Dobo - jak je roztomile nazývána. Byla dokonce naší nejaktivnější europoslankyni. Témata jejich vystoupení byla bohužel vesměs neaktuální, Europarlament nikdy nezaujala. Šlo např. o údajné zrušení ustanovení, vyplývajících z Postupimské dohody, zachování platnosti Benešových dekretů apod.. Byla také velkou bojovnicí proti schválení Lisabonské smlouvy. Její vystoupení se vyznačovala prázdnotou zasedací síně, z čehož vyplývá, že o její příspěvky nebyl zájem Pro toto období již nebyla zvolena a tak se ucházela o nejrůznější funkce, jako je generální ředitelka ČT a nyní poslankyně v českém parlamentu. Opakovaně jsem se snažil s ní zkontaktovat přes její webové stránky a jinak, avšak má to tak pěkně zařízené, že je nedostupná. Před několika týdny jsem jí proto poslal dopis, na který mi dosud neodpověděla. Domnívám se, že by to mohlo zajímat všechny potenciální voliče a proto dopis uveřejňuji zde. Cituji:
Vážená paní Bobošíková! Vždy jsem Vám držel palce. V poslední době Vám však přestávám rozumět. V Blesku jste uveřejnila článek - rozhovor. To je v pořádku, i když Blesk není přávě na lichotivé úrovni pro seriózního politika. Neuvádíte ale, kdo se Vás ptal? Byl to seriózní redaktor nebo Váš domovník? Jací lidé Vám říkají - "udělejte tam nehoře pořádek"? Jak chcete v naší politické džungli dělat pořádek? Jaký máte na to lék, metodu? Koho máte za sebou? Sledoval jsem rovněž Vaši diskuzi s redaktorkou Techézy. Na nic jste konkrétně neodpověděla. Vždy jste stereotypně tvrdila: "To Vám neřeknu, na to neodpovím," atd. Nic konkrétního. Myslíte, že tak přesvědčíte již tolikrát zklamaného českého voliče? Za svůj vzor jste označila Václava Klause a paní Tatcherovou. Po zkušenostech, kdy tato cesta umožnila systematické tunelování naší ekonomiky? Vaše dosavadní angažovanost vzbuzuje dojem, že si po neúspěchu voleb do EU a v konkurzu na ředitele televize sháníte další korýtko - a z toho bych Vás nerad podezříval. A co se týká Vašich prohlášení! Nestrašte prosím lidi neplatností Postupimské konference, Benešových dekretů a nekrmte je nenávisti proti Němcům a Rakušanům. Uvědomte si, že naše republika leží v klíně Německa a naše budoucnost není v nenávisti a hašteření, ale v rozumné a rovnoprávné spolupráci. Všichni jsme přece Evropané a všichni máme společnou historii a kulturu!



NENÍ PREMIÉR JAKO PREMIÉR

1. září 2009 v 13:41 | GSchwarz
Předseda vlády Kevin Rudd - Austrálie
Muslimové, kteří chtějí žít v Australii podle islámského práva Sharia, byli vládou vyzváni, aby opustili Austrálii, čímž se vláda zaměřila na radikály ve snaze odvrátit možné teroristické útoky. Rudd sám pak vydal k této problematice následující prohlášení. Cituji:
"Přistěhovalci, ne Australané, se musí přizpůsobit. Přijměte to, nebo odejděte. Jsem unavený obavami tohoto národa u toho, zda nejsme ohroženi nějakými jedinci či jejich kulturou. Od teroristického útoku na Bali jsme u většiny Australanů zaznamenali nárůst vlastenectví."
Naše kultura se vyvíjela během více než dvou století bojů, pokoušení a vítězství milionů mužů a žen, jež usilovali o svobodu. Mluvíme převážně anglicky, ne španělsky, libanonsky, arabsky, čínsky, japonsky, rusky, nebo jakkoli jinak. Tudíž, pokud se chcete stát součástí naší společnosti, naučte se jazyk!
Většina Australanů věří v Boha. Není to žádný politický pravicový nátlak, ale prostý fakt, neboť právě křesťanští muži a ženy založili tento stát na křesťanských principech, což je jasně zdokumentováno. A je jistě vhodné, aby to bylo vyobrazeno na stěnách našich škol. Pokud vás bůh obtěžuje, navrhuji vám, abyste uvažovali o jiné části světa jako svém domově, neboť Bůh je součástí naší kultury.
Vaši víru můžeme akceptovat, a nebudeme se ptát proč. Vše, co žádáme, je aby jste vy akceptovali tu naši a žili s námi v souladu a pokojném soužití.
Tohle je naše země, naše půda a náš způsob života a dáme vám veškerou příležitost k tomu, abyste toho všechno mohli užívat. Ale jakmile jste si začali stěžovat, naříkat a remcat o naší vlajce, našich závazcích, naší křesťanské víře nebo našem způsobu života, velmi Vám doporučuji využít další přednosti naší skvělé australské svobody - právo odejít. Pokud jste nešťastní, odejděte. Nenutili jsme vás sem přijít. Požádali jste, abyste tu mohli být. Tak přijměte zemi, která přijala vás."