Brno před sto lety a dnes

14. července 2009 v 16:01 | GSchwarz
Brno bývalo od 17.století centrem Markrabství Moravského. Poté bylo dlouho moravskou metropolí a spolu s Olomoucí jedno z nejdůležitějších měst Rakouska. Říkalo se, že je předměstím Vídně. V 19. století zažívalo prudký hospodářský, průmyslový i umělecký rozvoj. Žili zde "Gründeři", kteří proslavili město, jako J.Ressel, Wanieck (Vaněk), prof. Sternberg, prim. Bakeš a mnozí jiní, dnes bohužel již zapomenutí nebo úmyslně ignorovaní. Mnozí z nich mluvili německy, ale o to dnes v rámci EU přeci nejde. Palacký, Jungmann Dobrovský, Hus a jiní čeští velikáni mluvili německy, protože s Němci diskutovali. Československá republika již ve svých začátcích zastavuje pronikavý rozvoj Brna a většiny jiných moravských měst. Je známo, že Masaryk "nepodporoval" Baťu a osobně se ani neúčastnil otevření české brněnské university, která nese jeho jméno. Brněnská elita, intelektuální i umělecká hromadně odcházela, většinou do Prahy, kde měla lepší podmínky. Doslovný konec rozvoje Brna započal vládou komunistů, pražských centralistů. Nemohu vypočítat řadu brněnských projektů, které se dodnes neuskutečnily, nicméně to zřejmě nebylo a není na překážku vymýšlení nových neuskutečnitelných projektů. Po dlouhých debatách se zde postavilo divadlo. Projekt brněnského nádraží trvá desítiletí a stále se neřeší, čímž dosavadní nádraží se stává skanzenem. A co "podzemní" tramvaj nebo městská umělecká hala, splňující mezinárodní kriteria. Proto k nám téměř nezavítají světoví umělci, jak tomu bývalo dříve. Plánuje se však již podjezd pod kolejištěm, který je stejně neuskutečnitelný jako předešlé projekty.
Navíc odcházejí z Brna po desetiletí akreditované úřady a firmy, cíleně se ničí brněnské zdravotnictví - viz Úrazová nemocnice a zrušila se všechna věhlasná průmyslová odvětví. Při pohledu na staveniště Mayo kliniky se mi vhání slzy do očí.
A bude hůře, jestliže příslušní politici účinně nezasáhnou, avšak proč by to dělali?? Přesto Brno budoucnost má, především díky EU a otevření hranic. Již dnes znám řadu šikovných řemeslníků, kteří se pilně učí u nás neprosazovanou Němčinu a svou budoucnost orientují jižním směrem. Všechno má svoji historii a tradici, která vznikala podle pragmatických zákonů. Kulturně i ekonomicky patříme více k Vídni než k Praze. Dnešní hašteření o národní identitu ve smyslu několika pražských snílků, kteří se snaží uchovat svoji moc, je vzhledem k budoucnosti úsměvné. Musíme se smířit se skutečností, že moc našeho prezidenta nebude již taková, jako nyní. Na štěstí parlamenty zůstanou a budou se stále více rozvíjet. Bude tu i moravská a jiné historicky dané sněmovny, protože si je kulturně-ekonomické zájmy jednotlivých zemí vynutí. Je nutno rozlišit, co je našim zbožným přáním a co evropskou pragmatickou nutností. Musíme se konečně smířit se skutečností, že Němčina, Francouzština a Angličtina (nikoliv američtina), budou mít v Evropě větší váhu než např. Bulharština nebo Rumunština. Pro naši bezpečnosti a rodinnou kontinuitu to však bude výhodnější, než se ve sjednocené Evropě izolovaně orientovat na zámoří, mající dostatek svých problémů. Je nutné se nad těmito problémy zamyslet a především si položit otázku, proč asi odpadla Ukrajina a později Slovensko od původní masarykovské republiky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama