Červen 2009

BAREVNÉ SPEKTRUM POLITIKY

28. června 2009 v 17:03 | GSchwarz

Počátkem 20.století bylo pro Švejka tragedií, když oznamoval paní Müllerové zabití našeho Ferdinanda. Kdyby se toho dožil, oznamoval by postupně své bytné, že již zde máme hnědý fašismus, rudý komunismus a pak modrou inkvizici. Tak se svět mění, od osob přechází do barev. V nedaleké budoucnosti to bude pravděpodobně barva žlutá. Protože však věda nemůže popřít vývoj, podobají se jednotlivé barevné režimy jako vejce vejci, jenom se obohacují o nové, dokonalejší charakteristiky. Komunismus, rudý teror, nepopíral přírodní vědy, naopak se o ně opíral, jako o materialismus a dialektiku, filozofie, které zde již dávno byly. Specificky si je upravoval podle učení Marxe a Engelse, jak se mu to hodilo. Genetika ano, ale pouze dědičnost získaných vlastností. Morganovo učení dědičnosti bylo mylné, sloužilo udržování a utužování vykořisťovatelských tříd. Společenský vývoj ano, od prvobytně pospolité společnosti přes feudalismus, kapitalismus, imperialismus až po komunismu. Ale co potom? Tím se již nezabýval, ačkoliv podle dialektické spirály by odhad nebyl příliš složitý - jevy v přírodě i společnosti se přece opakují! Když už nebylo o čem, hovořilo se neodborně, avšak dogmaticky o jazykovědě. Nyní, když jsme to všechno přečkali, se nacházíme bezesporu v období "imperialismu", které se vyznačuje neodmyslitelnou a pro budoucnost lidstva nezbytnou globalizací. Všichni víme, že tím končí jistá životní idylka, uplatnění osobností apod.. Vláda pragmatismu nahrazuje vládu rozumu Avšak tak, jak černé, hnědé i rudé učení bylo zneužito a falešně se skrývalo za chudinu, později za dělnickou třídu a proletariát, tak vidíme neomylné známky zneužívání modré barvy. Zeměkoule přeci není zelená, ale modrá, terorizmus neexistuje, je to výmysl, za který se skrývají tzv. slušní lidé, Ti, kteří s námi nesouhlasí, nejsou již přežitky buržoasie, ale kryptokomunisty. Nejsi-li na modro, jsi jistě rudý. Ještě sice nemáme koncentráky, ale proč bychom je zřizovali, když je to všechno je jen výmysl, jako celý holokoust nebo disent. A máme i novou formu inkvizice, která potrestá všechny nevěřící a pochybující. Nebudeme je sice pálit, ani je předávat do pekla, ale pošleme na ně moderní metly, jako antrax, ptačí, později vepřovou chřipku, nemoc šílených krav (jakýchsi skrytých čarodějnic), nověji pak je zničíme tuberkulosou a syfilidou, kterou můžete dostat všude, ve školce, škole, na záchodě i v posteli, kde prý je to podle starého vtipu nejpohodlnější. V rezervě máme parazity, spálu, záškrt a dětskou obrnu - vše ale postupně. Nejhorší metlou vývoje pokročilého kapitalismu jsou tzv. vědečtí velikáni. Takový blázen Darwin si vymyslel špek na chudý lid, že prý pochází z opice. Ten snad ano, ale elita nikoliv. Ta byla zřejmě stvořená novodobým bohem, který je nad námi. I hnědá barva měla cosi podobného, nazývaného Prozřetelností. Dnes by asi Švejk řekl paní Müllerové: "Tak, já teď půjdu k Palivcovi, tam se dozvím, jsem-li stvořenej, nebo pocházím z opice!"



Je rozumné dále snižovat věkovou hranici voličů??

6. června 2009 v 19:01 | GSchwarz
V době skrumáží dvou důležitých voleb v kalendářním roce se stále více prosazuje názor, snížit věkovou hranici voličů až na patnáct let. Co je nutné říci k této myšlence?
V celém našem politickém jednání je často zřejmá její infantilita - nezralost, nepromyšlenost názorů, bez odhadu dlouhodobých následků mnohých politických rozhodnutí. Je to myšlení, které se běžně pozoruje i u inteligentní mládeže, která ještě nemá na základní životní situace a problémy vlastní názor. Její úvahy jsou ještě silně
ovlivňovány
výchovou, prostředím a nedostatkem zkušeností s analysou jevů k jejich opravdové účelnosti. Politické názory, vytvářející základní životní filozofii jedince, se získávají
teprve životní zkušeností, vytvářením idejí, jejich ztrátou a rozpadem vytvořených iluzí. Zejména ve stádiu iluzí je mládež bojovná, schopná obětí a proto i snadno manipulovatelná silnými jedinci, které se za tyto ideje staví. Taková byla mládež zejména koncem šedesátých let ve Francii a Německu. Došlo
k násilnostem a vraždám, které byly odůvodňovány bojem za prosazení "spravedlivých" myšlenek. V průběhu několika let, když tato mládež dospěla a byla postavena do reálného života, většinou sestávala již ze zcela normálních jedinců s názory často velmi významně vybočujícími z jejich dřívějších radikálních postojů. Dospělá "mládež" totiž mezí tím zjistila, že je sice nutné bojovat s negativními společenskými jevy současné společnosti, zejména s korupcí, lobbyismem a protekcionalismem, avšak současně je nutné naučit se s těmito jevy žít. Při ztrátě ideálů dochází k řadě jiných negativních duševních procesů, jako pocitu zbytečnosti, bezmocnosti, deprese a apatie.
Důkazem pravdivosti těchto teorií jsou některé současné jevy naší politické scény: Agresivní, někdy až militantní mládež s xenofobními a rasistickými představami se často organizuje v extremistických politických stranách a bojuje za "pravdivé, ochranné" zájmy společnosti - proti rasám, náboženstvím aj.. Obvykle obdivuje diktátorské režimy minulosti, fašistické a nacionalistické organizace, jejichž hrůzy nejen nepoznala, ale naopak vyrůstala v podmínkách blahobytu a podpory
nadměrného sebevědomí.
Následky a dopady, které by mělo zapojení těchto nezralých myšlenkových proudů do naší nevyzrálé politické reality, by byly nedozírné. Potenciální podpora politických směrů a myšlenek, spojených s násilím a brutalitou, společenskou bezohledností až fanatismem, by byla špatným zásahem do labilního politického života státu. Z mnoha případů víme o existenci lobbyistů, používajících těch nejhrubších násilnických metod k prosazování svých politických a ekonomických zájmů. V reálném životě by to byla hra
s ohněm, jejíž důsledky můžeme vyčíst ze starého českého přísloví: čím kdo zachází, tím také schází!

7.6.2009